Proč mě přijímačky vůbec neděsí

21. dubna 2013 v 19:24 | Cristeena |  myšlenky
Je to tady. Statusy a obrázky některých mých vrstevníků. A jo, vždyť zejtra jsou přijímačky. Vůbec bych se nedivila, kdybych si zítra kliďánko nakráčela do školy a strašně se divila, kde všichni jsou. Protože já na to neustále zapomínám. Nějak to uteklo ne? Ještě nedávno byl začátek školního roku a já ani netušila, kam si dám přihlášky. A zítra mám mít přijímačky.
Máme právo podat si dvě přihlášky. A tak jsem si dvě přihlášky vyplnila. Na místní gympl a nedalekou obchodku. Jenže zase jsme u mojí flegmatické povahy, kdy jsem si pořád říkala, že času je dost a odevzdala jenom jednu z přihlášek. Až po termínu mi došlo, že tu na obchodku mám pořád doma v šuplíku.
Naštěstí mi na gymplu hned při odevzdání toho vyplněného kusu papíru (stejně jako všem ostatním holkám, co tam byly se mnou) řekli, že mě berou. Tak nač se stresovat. Jsme slabej ročník, středních škol je hrozně moc a ačkoli nás třídní kárala, že toho nemáme využívat, tak já toho využívám fakt až až. Jsem prostě lajdák, vím to. Což mi připomíná, že mám zase pozítří atletiku a trenér, který mě tolik "miluje" ze mě stoprocentně stáhne kůži. Už zase. Od čtvrtka se plácám v bolestech po pokoji, protože těch 934357634 koleček na staďáku v největším vedru, jaké letos bylo, mě prostě dostalo na kolena.


Navíc ten trapný moment, když vám spolužačka, která na vysvědčení měla samé jedničky, řekne, že se od rána od večera učí na přijímačky, protože se bojí, že ji nevezmou... Jen přikyvovat a usmívat se. Hlavně nedát najevo, že vy to teď flákáte nejvíc za posledních devět let.
Jenže ředitel nám slíbil, že jelikož je tenhle projekt s novými testy pilotní, stoprocentně nás přijme dřív, než my testy dopíšeme. Dokonce abychom mu věřili, odevzdá prohlášení o přijetí našim rodičům hned ráno, než mi vůbec začneme odpovídat na otázky.


Vůbec bych se nedivila, kdyby se teď někomu začalo moje lajdáctví protivit, ale já prostě jsem člověk, který se nikdy nestresuje, když nemusí. Vlastně je to docela fajn vlastnost. Občas. Někdy se trocha stresu hodí; třeba když vím, že musím napsat do zítřejšího dne povídku do soutěže, je půlnoc a já mám stěží námět. V tu chvíli dokážu být nejtvořivější.
Stejně tomu bylo se soutěží Evropa ve škole. Měla jsem napsat povídku týkající se Evropy. Potila jsem krev a každý odstavec ze mě lezl jako z chlupaté deky. Když bylo dopsáno, měla jsem chuť si nafackovat. Takovej shit.

Vyhrála jsem 2. místo.

V krajském kole, kategorie 15-17 let. Haha, ale mě je ještě 14... Nevadí, aspoň se můžu cejtit.

Ta povídka byla o Holandsku, kde jsem byla o letních prázdninách. Zrovna ten den, když jsem se dozvěděla, že jsem se tak dobře umístila, mi máma oznámila, že letos v létě tam pojedu zase! Jsem nejšťastnější. :3

ps. Ta fotka nemá s článkem absolutně žádnou spojitost, ale líbí se mi. Taky si říkáte, proč jste nemohli zůstat tak roztomilí, jako když jste byli malí? A taky se mi líbí ten vysmátej pán v pozadí!
 


Komentáře

1 Kate Kate | Web | 21. dubna 2013 v 22:11 | Reagovat

Je fajn, že se nestresuješ když nemáš důvod :D já se většinou stresuju i kvůli drobnostem :/ To máte dobrý, že jste slabej ročník :D určitě tě přijmou :)
Jo, taky jsem byla roztomilá... kde jsou ty časy?

2 es ef es ef | Web | 23. dubna 2013 v 20:48 | Reagovat

Já to brala úplně stejně. A neboj, není to jen o samých jedničkách a biflování.

3 Kannča Kannča | Web | 27. dubna 2013 v 21:44 | Reagovat

Škoda, že se na gymplu už nepotkáme.. :/ :D Já letos maturuju (letos? za měsíc OMG:D). A s těma přihláškama přesně vim, jak se cítíš..tohle rozhodování tě čeká za 4 roky s vysokou. A neni to nic příjemnýho, pokud stejně jako já, prostě nevíš co se sebou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama