Vyměním autodráhu za byt v Praze, nehlaste se všichni

25. února 2013 v 17:26 | Cristeena |  ostatní
Má 10 metrů. Ta autodráha.
Furt nic?

Stačil by mi dvoupokojovej byt na Praze 10, jsem skromná. Kecám. I za garsonku, vyměněnou za autodráhu, bych jásala.
A o čemže to vlastně mluvím? Nehorázně se mi stýská po životě ve městě, po životě pražáka. V dubnu to budou čtyři roky a já si pořád ještě nezvykla, nebo spíš, jak to jen říct... nepřizpůsobila jsem se. Já si holt nikdy nezvyknu, že vás baba od vedle po celý vesnici pomluví jen za to, že jste ji pozdravili až dva metry od ní, ne už před vratama. Ach, jaká rebelie! Vsadím se, že padla věta "kam ta dnešní mládež spěje".

(No přece do... Ále, kašlu na to.)




Možná jsme nahradili dvoupokojovej byt za dvoupatrovej barák s mega zahradou a lesem přímo za zadkem... Možná si můžeme k Vánocům pořídit desetimetrovou autodráhu, protože už ji zkrátka máme kam dát... Ale tohle není život pro mě. Autodráhu jsem sice jako malá chtěla, ovšem teď bych ji fakt klidně měnila.
Proč se nikdo nezeptal, co chci já? Vím, jsem sobecká mrcha, cítím jak to sálá z toho, co jsem napsala, ale vážně... Já tohle nechtěla.

Mohla bych napsat tisíce řádků o tom, jak se můj život změnil, tom jak mi chybí cvrlikání tramvají a to pohodlí, nasednou jen tak na metro, odjet do centra a procházet se mezi turisty, jenom protože můžeš... A asi ty řádky i napíšu.

Jaká bych byla, kdybychom se nepřestěhovali? Víte, že vás nejvíce ovlivňují vaši nejbližší? Znamená to tedy, že kdybych měla jiné přátele, než ty, které mám tady a teď, byla bych jiným člověkem? Lepším, horším? Holka, rozmazlená tím, že má všechno hned po pravé ruce? Posedávala bych v parcích, na ostrovech a po noci se toulala po nasvícených památkách? Měla bych lepší život?

Je to ubohé? Možná. Ale já doopravdy věřím, že bych byla šťastnější. Protože jsem přesvědčená, že patřím do města a ne na vesnici. Tady to nejsem já. Chci mít osmnáct. Prosím! Chci se probudit a vedět, že už je tu. Ten den, kdy si pobalím svých šest švestek (mobil, foťák, peněženku, recept na bábovku, milovanej svetr a kocoura) a vyjdu vstříct svýmu vytouženýmu životu. Novýmu životu tam, kde kokrhání kohoutů vymění ty zmíněný tramvaje.

Je to divný, ale já to tak prostě cítím.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama